Test BMW M5 (E39): Na dotek dokonalosti

Kategorie super výkonných sedanů je královskou disciplínou velkých výrobců. Jde o jakousi ukázku prestiže. V podstatě taková auta svět vůbec nepotřebuje, ale každý po nich touží. Praotcem této kategorie je BMW řady 5. Už od roku 1984 se vždy objeví ve vrcholné verzí s označením M5 a pokaždé patří k tomu nejlepšímu, co si můžete koupit. I v této vybrané společnosti se ale dá najít něco tak výjimečného, že zastiňuje všechny ostatní. Tím je generace E39, kterou většina lidí považuje za vůbec nejlepší sportovní sedan, který spatřil světlo světa.

V roce 1972 čítala slavná divize M pouze 32 zaměstnanců, které spojovala především vášeň k autům a touha vyhrávat závody. Během pár desítek let se tato divize vypracovala k jednomu z nejuznávanějších sportovních oddělení na světě. Prakticky každé auto, které jim projde rukama, od základu změní, vylepší, a vytvoří z něj výjimečný sportovní vůz. A tohle všechno začalo právě u pětkové řady, která se jako první sériově vyráběla v ostré M verzi. Šlo o generaci E12, která ještě nenesla slavné samotné označení M5 – byla označena M535i a dostala motor z legendárního BMW M1. A BMW M5 je dodnes stěžejním modelem sportovní divize. V celém jejím rodokmenu asi nenajdete jediný model, který by nebyl úžasný – jeden z nich ale vyčnívá. Tím je právě generace E39 vyráběná v letech 1998-2003. Šlo o první generaci s osmiválcem, který se v „empětce“ drží dodnes.

Jedním z důvodů oblíbenosti této generace je design. Jde o vrchol bavorského minimalismu. Auto je tak dokonale čisté, že si tím na sebe BMW v podstatě samo upletlo bič. Linky generace E39 jsou tak ladné a elegantní, že už odsud v podstatě nebylo kam minimalistický design rozvíjet. Proto si u novějších generací BMW 5 můžete všimnout, že se jejich linky stále více komplikují, mizí z nich ona nenucenost a ladnost. Tento design se také ukázal jako absolutně nesmrtelný, protože i 25 let od představení první generace E39 vypadá auto stále skvěle. Je na ní také vidět zcela jiný přístup k supervýkonnému sedanu.

bmw-m5-e39-18

Zatímco novější modely se tváří agresivně a okatě dávají najevo svůj výkon, tak E39 je velice nenápadná, a na ulici byste jí těžko hádali pětilitrovou V8 pod kapotou. Nijak nekřičí do světa, neukazuje svaly, a je připravená diskrétně a rychle přepravit svého majitele z jednoho konce Evropy na druhý. Za nejzdařilejší považuji zadní partie. Ladná linka střechy, dlouhý zadní převis a čtyři koncovky výfuku zasazené do nárazníku vytváří jednu z nejkrásnějších zadních třetin auta, co znám. BMW M5 E39 je překrásná ukázka toho, že méně je někdy více. Díky svému designu se stala téměř instantní klasikou, a v současné době jde o velice vyhledávaný youngtimer.

Interiér je z velké čísti shodný s běžnou E39. Při nastoupení na vás okamžitě dýchne pocit z opravdu poctivě vyrobeného auta. Na BMW z téhle éry je cítit, že byly vyráběny tak dobře, jak jen tehdejší doba dovolila. Chod všech páček i tlačítek má takový zvláštně poctivý chod, a 18 let od výroby testovaného kousku nepřestalo nic fungovat. Jediné tlačítko není vymačkané, všechny piktogramy jsou čitelné, funguje veškeré elektronika včetně výhřevu sedaček, pamětí, infotainmentu (který je pro moderního člověka absolutně nepochopitelný). Veškeré materiály na dosah ruky jsou kvalitní, skvěle sestaveny dohromady. Tohle byla pro BMW zkrátka skvělá doba, a v jejich vozech je cítit obrovská touha po dokonalosti. Teď ale k některým změnám týkajícím se verze M5. Tou první je podsvícená řadící páka. Vypadá to jako hloupost, ale počkejte, až s M5 poprvé pojede v noci – všechno je o detailech.

bmw-m5-e39-26 bmw-m5-e39-32

Další změnou jsou sedačky navržené speciálně pro tento model. Naprosto úchvatně drží tělo, a zároveň jsou pohádkově komfortní. Pro mou postavu (190 cm) mají bohužel moc krátkou opěrku zad. Všechny M5 byly vybaveny koženými sedadly, v případě testovaného kousku bylo ale auto individuálně pošito semišem v karamelovém odstínu – názor nechám na vás. Naprosto dokonalá je pak řidičská pozice. Sedí se hodně nízko, palubní deska natočená k řidiči vám dává pocit, že jste v centru dění, a posaz je hodně sportovní. Nohy máte natažené dovnitř auta, volant hezky u těla. Výhled ven je díky tenkým sloupků naprosto bez výhrad, a malý volant s tlustým věncem skvěle padne do ruky. Před sebou máte všechny důležité informace, a budíky vás pomocí diod informují o správném zahřátí motoru. Tohle auto vám každým coulem dává vědět, že chce jezdit.

Zadní sedačky jsou opět unikátní pro M5. Mají výraznější boční vedení a sedí se v nich skvěle. Je to takový příjemný škopíček, který vás obejme. Mají dostatečně dlouhý sedák a dobře podpírají záda. Místa na nohy je spíš průměrně. Přeci jen generace E39 není žádný obr. Co do rozměrů je v podstatě shodná s aktuální trojkou G20, ale za sebe se posadím bez větších problémů.

bmw-m5-e39-1

Teď ale to nejdůležitější. Tím je motor. Pod kapotou se nachází atmosferický osmiválec S62B50 o objemu 4,9 litru, který produkuje 400 koní a 500 newtonmetrů. Oproti předchozí generaci jde o nárůst o pořádných 60 koní a více než 100 Nm při zachování stejné hmotnosti. Dnes už možná tahle čísla tolik neohromí, ale v roce 1998 mělo Porsche 911 výkon 297 koní. Ferrari 360 mělo sice 400 koní, ale oproti M5 skromných 373 Nm. Dovedete si tedy představit, že sedan s výkony supersportů způsobil vcelku rozruch. Motor je naprosté mistrovské dílo. Má osm škrtících klapek (pro každý válec jednu), aby se zaručila co nejlepší odezva na plyn. Jeho dynamické schopnosti jsou tak extrémní, že pro něj musel být speciálně navržen olejový okruh s dvěma čerpadly.

Při vývoji se totiž zjistilo, že motor dává autu takovou dynamiku, že při akceleraci docházelo k odlévání oleje na jednu stranu. Proto je systém speciálně navržen tak, aby pracoval proti odstředivým silám a zaručil mazání i v extrémních podmínkách. Na chvíli ale zapomeňte na tabulkové údaje. Papírový výkon v dnešní době už neohromí. Žijeme ve výkonovém extremismu, kdy mají 400 koní i hatchbacky. Tenhle motor nikdy nebyl o tom, co se vejde na papír, ale o čistém charismatu. Už od představení dokázal okouzlit prakticky každého, kdo s ním měl tu čest. V nízkých otáčkách je naprosto sametový a ukázněný, aby se po překročení 4000 otáček proměnil v naprosto surovou bestii s ostrými reakcemi. Jeho nesmlouvavý zvířecí charakter je něco naprosto neopakovatelného. Pohonná jednotka je tak živelná, že při jízdě máte pocit, že pod vámi auto dýchá. Jde o naprostý skvost, a jeden z největších klenotů, který se dostal do sériové výroby. Velký osmiválec dosahuje maximálního výkonu až v 6.600 otáčkách, zatímco plný točivý moment 500 Nm je dostupných už od 3.800. Výkon nádherně graduje napříč celým otáčkovým spektrem. Zvuk se z poklidného brumlání mění až k vzteklému řevu, který připomíná závodní stroje. V poslední fázi otáčkoměru je navíc motor tak naléhavý, že máte pocit, že musí každou chvílí rozervat auto. Tenhle motor je po všech stránkách naprosto výjimečný.

bmw-m5-e39-8

Jenže auta z divize M nikdy nebyla jen o motoru, ale o naprosto dokonalém sladěním všech komponentů do dokonale vyváženého celku. A přesně taková je i M5 E39. Tohle auto v sobě dokonale snoubí dva naprosto rozdílné charaktery. Když nebudete nikam spěchat, umí být úžasně komfortním a tichým společníkem. Při běžné jízdě vůbec nepůsobí naštvaným nervózním dojmem, ale je klidná, přístupná, bude vás rozmazlovat, a cesta vám bude sama utíkat. V komfortu nedělá žádné kompromisy oproti běžným verzím. Když na vás ale přijdou roupy, stačí zmáčknout tlačítko Sport, které zostří reakce na plyn, a vy můžete probudit všech čtyři sta koní pod kapotou. Zatímco v nízkých otáčkách je motor tak sametově jemný, že připomíná elektromobil, tak po překročení čtyř tisíc otáček se jeho projev drasticky změní. Reakce na plyn jsou naprosto okamžité a drastické. Na každý dotek plynu auto reaguje působivou akcelerací doprovázenou naprosto nepopsatelným zvukem. Se zvyšujícím se tempem je cítit, že se auto cítí stále lépe, a chce víc.

Čím víc na něj tlačíte, tím víc vám dává zpět. M5 je úžasně komunikativní, nic si nenechá pro sebe, a vám to dává naprostou jistotu. S každým dalším kilometrem víc vnímáte propojení stroje a řidiče. Po chvíli si uvědomíte, že i přes svojí brutální sílu a nesmlouvavý charakter vůbec není děsivá. Musíte ji naslouchat, vnímat jí, a zjistíte, že si s vámi chce povídat, jen potřebuje jistou ruku a přesné povely. Když k ní budete přistupovat se zbytečným respektem a budete se jí bát, tak bude kousat, bude nejistá a bude se vám vzpírat. K tomuhle autu prostě musíte přistupovat jako k živému tvorovi, kterého musíte ovládnout. Poté se vám odvděčí neskutečnou poslušností. Je těžké uvěřit, jak může být téměř dvacet let staré auto, které váží téměř 1,8 tuny, agilní. V zatáčkách jako by poztrácela většinu své váhy, a hltá je stejně sebevědomě, jako kilometry na dálnici. A celou dobu je úžasně čitelná. Hodně lidí si myslí, že kvůli velkému osmiválci jde o jakýsi evropský muscle car, ale to by nemohlo být dále od pravdy. Muscle carům dominuje motor, M5 je naopak naprosto přesný a vyvážený nástroj, kde každý jeden komponent existuje v naprosté symbióze se zbytkem auta. Nejde o žádné monstrum, které nekontrolovatelně pálí gumy.

bmw-m5-e39-5

Samozřejmě to umí, ale musí to být vaše přání. Jinak se snaží spíše o přesnost. Přední náprava má jistoty na rozdávání a skrze volant vás neustále informuje o zbytku přilnavosti v předních gumách. Při nájezdu do zatáčky je mírně nedotáčivá a vy si pak pomocí plynu musíte stočit předek do požadovaného směru. Nedočkáte se žádné zrádné přetáčivosti nebo přívalů krouťáku. Všechno je neuvěřitelně intuitivní a přirozené. Brzdy jsou z dnešního pohledu už trochu poddimenzované, ale to je společný rys asi všech aut z této doby – přesto se dobře dávkují, a auto pod nimi nepůsobí nervózně. Řízení je pak až překvapivě lehké, především v porovnání se soudobou M3 E46, ale je výtečně přesné a na rozdíl od zmíněné M3 k vám umí dostat daleko víc informací. Tato generace M5 navíc vznikla ještě před tím, než se vynalezlo pozérství. Byla tak dostupná výhradně s náhonem zadních kol, a jedinou volbou převodovky byl šestistupňový manuál. Ten je klasicky baworácký. Je tedy velice přesný a skvěle sladěný s motorem, jen by mohl mít kratší dráhy a přesněji vymezené dorazy. Ale nemožnost volby automatu ukazuje, jak moc řidičské tohle auto bylo. Vzniklo v době, kdy BMW záleželo víc na charakteru než prodejích. Tohle si koupil jen někdo, komu koloval v krvi benzín, a chtěl mít absolutní kontrolu na vozem.

Navíc to ještě přidává na analogovém charakteru vozu. Všechno, co se děje, je vaše zodpovědnost, zásluha vašich schopností. Jde o krystalicky čisté řidičské potěšení. Díky tomu vlastně M5 nepůsobí nijak nebezpečně, vše máte pod kontrolou a o všem dostáváte informace, přitom je neskutečně rychlá i na dnešní poměry, a pořád v sobě má takovou tu jiskru, kdy víte, že je to zuřivá bestie, a s jejím zkrocením přichází pocit vítězství. Po každé jízdě se domů vrátíte plní života.

bmw-m5-e39-17

BMW M5 E39 je úchvatný počin. Není divu, že je z ní taková legenda, a spousta lidí jí považuje za vůbec nejlepší BMW. Kombinuje v sobě úžasného společníka na dlouhé cesty a zuřivou bestii, která ve vás probudí chuť k životu. Je až neuvěřitelné, jak může tohle auto působit. Jde o velký exekutivní sedan, ale když ho řídíte, tak máte pocit, že jste si ho spíš oblékli, že je vám přesně na míru. Úroveň propojení s autem je tak obrovská, že si připadáte, že vám musela prorůst přímo do nervových spojů a po čas jízdy se s vámi stala jedním celkem. Epický motor, skvěle naladěný podvozek a čitelné řízení vytváří jeden z nejdokonaleji sladěných celků vůbec. Jde o zcela neopakovatelnou záležitost. Tohle auto vzniklo na přelomu analogových a digitálních aut, a má v sobě nejlepší z obou světů. Stále působí čistě a surově, zároveň ale ne staře.

Nevím, jestli při jejím vývoji zasáhla nějaká vyšší moc, nebo touha postavit dokonalý sportovní sedan byla tak velká, že ze sebe inženýři dostali to nejlepší, pravdou ale je, že M5 E39 je něco výjimečného, a po právu patří do síně slávy automobilů. V posledních pěti letech jejich ceny vzrostly téměř třikrát, a nevypadá to, že se tento růst hned tak zastaví. Pokud jste jí tedy někdy chtěli, možná máte poslední šanci. Pro celý svět se jich nevyrobilo ani 20,000 (pro představu – M3 E46 se vyrobilo 90.000), a do dnešních dob se jich v původním stavu dochoval zlomek. Dnes jde ještě o auto, které si můžete naplno užít, brzy pravděpodobně půjde o investiční záležitosti, která bude své dny trávit ve větraných garážích. Doporučuji tedy neváhat.

bmw-m5-e39-33

Všechno má samozřejmě i svá negativa. U M5 E39 jsou to především šílené provozní náklady, které si nic nezadají s provozem italského supersportu. A teď nemluvím o spotřebě benzínu. Tohle auto si totiž žádá velice pravidelný a velice nákladný servis. Většina dílů je unikátních pouze pro tento model, a BMW si za ně samozřejmě nechá zaplatit. Auto, které je předmětem testu, je totiž moje, a za rok vlastnictví mě skoro sežralo zaživa…ale to si necháme na jiný článek.

BMW M5 E39 je legenda. Do dnešní doby je to měřítko pro supervýkonné sedany. Troufnu si říct, že se v ní automobilka téměř dotkla dokonalosti. Na tom autě není nic, co by bylo špatně. Nenajdete žádnou věc, u které byste si řekli „Kdyby tohle udělali jinak …“ a to je neuvěřitelně vzácné. Je mi jasné, že se najde spousta lidí, kteří to budou rozporovat, ale hej, každý máme vlastní hrdiny…

Plusy

– Analogový charakter
– Komunikativní řízení
– Fantastický motor
– Jízdní vlastnosti

Mínusy

-Cena náhradních dílů

Comments

comments