Snad žádné jiné automobilky nedělají tak rychlý pokrok, jako ty Korejské. Během několika krátkých let se dostaly od přehlížených nekvalitních výrobků přes zajímavou alternativu až do plnohodnotné konkurence, kterou jsou dnes. Ať si to chcete přiznat nebo ne, tak korejské automobilky se kvalitou již plně vyrovnají zaběhlým evropským výrobcům a je to vidět na jejich sebevědomí.
V jejich nabídce můžeme vidět sportovní vozy s náhonem na zadní nápravu, luxusní limuzíny i velká SUV. Hyundai před pár lety představil svůj první hot-hatch, který se ihned stal měřítkem celé třídy a také se pustil do vod stylových crossoverů, kterým doposud kraloval Nissan se svým Jukem. Kona i po letech od uvedení působí na silnicích jako zjevení a mě zajímalo, jestli je to něco víc, než jen designerské cvičení.
S designem to máte těžké. Staré české přísloví praví „někdo má rád holky, jiný zase vdolky“ a u aut to platí stejně. Každý máme jiné chutě a často se nad vzhledem aut vedou dlouhé debaty končící hádkami. Podle mého je ale nejhorší auto, nad kterým nikdo žádnou debatu nepovede. Takové, které je vám prostě jedno. Nemáte na něj názor a ani si ho dělat nepotřebujete. Spotřební zboží na kolech. Sem Kona určitě nepatří. Je to přesně ten typ auta, který buď budete milovat, nebo nenávidět, ale jeho vzhled vám jedno určitě nebude. A tak to má být. Velikánská přední maska doplněná šesticí světlometů působí jako dílo šílence.
Pokud to budete popisovat někomu po telefonu, tak si asi bude klepat na čelo, ale v reálu to funguje překvapivě dobře. Kona působí hravým, sebevědomím dojmem a nechápavých pohledů kolemjdoucích si užijete dosyta. Svítivě limetková barva navíc dělá z Kony opravdu nepřehlédnutelné auto. Při pohledu z boku jsou patrné menší rozměry, ale díky úzkým oknům působí profil vozu vyváženě. Zadní část je asi jediná, která mi úplně nesedí. – oplastovaná plocha je dle mého už přehnaně velká. Kona je ale dokonalou ukázkou současné doby a svými proporcemi se jedná spíše o mírně zvednutý hatch back, než klasický crossover. Jeho světlá výška je pouze taková, aby se s ním snáze žilo ve městě než mimo zpevněné komunikace. Proto je trochu s podivem, že ji Hyundai nabízí s pohonem všech kol.
Po usednutí do interiéru nadšení z extravagantního exteriéru trochu opadá. V ruce dřímám až moc tenký věnec volantu, sedím dost vzpřímeně, ale místa je ve všech směrech dost, ani vzadu jsem si nemohl stěžovat. Jen se v Hyundaii dle mého mohli trošičku víc odvázat. Máme tu samozřejmě stylové detaily, jako výdechy ventilace a bezpečnostní pásy v barvě vozu, ale jinak je to v podstatě běžný Hyundai. Čekejte tedy skvělou ergonimii, velice dobrý a svižný infotainmet a kvalitní zpracování. Jediné, čeho nejsem úplně fanda, je trčící tablet uprostřed palubní desky. Díkybohu nikde nevrže (což není u tohoto typu řešení samozřejmost), jen prostě zrovna nelahodí oku. Trochu také zamrzí plejáda tvrdých plastů na středové konzoli.
Zpracování je ale na dobré úrovni. Důkazem je také to, že za celý týden testování se z útrob automobilu neozval ani jeden vrzavý zvuk a to měl náš kousek na krku už přes dvaadvacet tisíc testovacích kilometrů. Naopak potěší slušná nálož výbavy. Nechybí vyhřívaná sedadla vpředu i vzadu, asistent jízdy v pruzích, couvací kamera, hlídání mrtvého úhlu, automatické brždění, tempomat, přihrádka na telefon s bezdrátovým dobíjením a spousta dalšího. Pochválit musím také hudební soustavu, která hrála opravdu pěkně. Hyundai zkrátka ví, co evropským zákazníkům chutná a servíruje to v pořádných porcích.
Pod kapotou vozu od AAA Auto vrčí přeplňovaný tříválec 1,0 T-GDI o výkonu 88 kW a 172 Nm. S autem vážícím jen něco kolem 1,3 tuny nemá tento motorek moc práce a Kona je poměrně svižná. Motor je dobře odhlučněn, takže o něm při klidné jízdě vůbec nebudete vědět- podařilo se jej i zbavit téměř všech vibrací. Překvapení je pouze nastavení motoru, kdy jej musíte poměrně více vytáčet, abyste z něj dostali dostatek výkonu. Zátah je tak dost lineární a hodně se podařilo eliminovat trubo efekt, ale do městského provozu bych si uměl představit výkon posazený o něco níže.
Konkurenční PSA má litrový tříválec naladěný o kousek lépe. Pohonné ústrojí bylo v mém případě spojeno s manuální šestistupňovou převodovkou, která se opravdu povedla. Sladění s motorem je velice dobré a má krátké, přesně vymezené dráhy. Co mi zrovna neudělalo radost, je spotřeba. Pokud se pohybujete mimo město, není problém jezdit pod pět litrů, ale ve městě není neobvyklé se podívat přes osm litrů.
Jízdně je Kona velice dospělé auto, které dává přednost komfortu před vším ostatním. Nesnaží se zbytečně tuhým podvozkem přiblížit jízdním projevem hatch backům, ale nemusíte se bát, že by se auto nějak zbytečně kymácelo. Podvozek je i přes absenci nezávislého zavěšení na zadní nápravě dostatečně jistý a dovolí vám svižnější projetí na okreskách, ale více mu sedí klidný styl, kde může naplno ukázat svou schopnost filtrovat nerovnosti. Ve městě, kde bude trávit většinu času, je opravdu ukázkově pohodlná. Řízení je klasicky přeposilované, ale je příjemně strmé a směřovat s ním auto tam, kam chcete je opravdu snadné.
Musím říct, že Konu jsem si po týdnu velice oblíbil. Trochu mi připomíná Škodu – všechno dělá dobře a velice špatně se na ní hledají mouchy. Jen s tím rozdílem, že se nebojí do vzhledu přidat víc stylu. Jízdně je velice příjemná a posádce poskytne porci výbavy, která u konkurence není běžná. Dokonce bych se s ní nebál vyrazit na dlouhý výlet k moři. Jen bych se radši vyhnul Portugalsku. Název Kona (inspirovanou částí Hawaie) v portugalštině totiž znamená dost peprné označení dámských intimních partií, které bych nevyslovil ani v zaplivané putice. Pokud stále nevíte, můžete si poslechnout jeden z rozhovorů s naším panem prezidentem, který význam slova velice barvitě vylíčil v rozhlasovém vysílání.
Hyundai Kona je ideální volba pro ty, kteří chtějí čnět z davu. I se základní pohonnou jednotkou má dostatečnou dynamiku, navíc přidává skvělou výbavu a velice jisté jízdní vlastnosti. Pokud chcete stylový městský crossover, určitě byste jí měli zahrnout do výběru.
