Test ojetiny Peugeot 308 SW: Není všechno zlato, co se třpytí

Kombi odvozené od hatchbacků většinou designové ceny nevyhrávají a vypadají tak nějak “dolepeně”, ale Peugeot 308 SW potvrzuje pravidlo výjimky – opravdu mu to i s prodlouženou karoserií kombi sluší. Přední část obohacují Full-LED světlomety, které v mainstreamu a této třídě budete hledat jinde těžce, natož mezi ojetými auty. Auto s nimi vypadá obzvláště dobře a přidává to na celkové image hodnotného auta. Uvnitř totiž Peugeot použil diodové osvícení také. V nabídce bazarů se začínají postupně objevovat ojetiny, které mají na krku jen pár let provozu a ve většině případu pod 100 000 najetých kilometrů. Je to dobrá volba?

Jasně, není to sportovní ani nijak zábavné auto, ale je nesmírně příjemné s ním jezdit v rámci každodenního používání. Má ideální, ani velkou, ani malou velikost, skvělou manévrovatelnost, je pohodlné a skvěle odhlučněné. Elegantní a promyšlený design exteriéru je prostě sázkou na jistotu a interiér zase nabídne svěží závan inovativnosti a prémiového nádechu. Zpracování je perfektní, použité materiály také a opravdu se na to skvěle dívá. Třeba výplně dveří jsou nadprůměrně zpracované. To platí i o okolí středového tunelu mezi předními sedadly.

308_11

Kapitolou samou pro sebe je pracoviště řidiče a zejména volant. Takto malý okrouhlý předmět určený k ovládaní auta jinde neuvidíte, rozhodně ne v nižší střední třídě bez sportovních ambicí. Drží se opravdu dobře a rychle si na něj zvyknete, až vám přijde nepochopitelné, co ti výrobci vidí na těch obřích volantech, které se montují jinam. Středový panel je legendárně zjednodušený. Schválně říkám legendárně, protože jeho jednoduchost je masivně propagovaným jevem. Opravdu zde moc ovládacích prvků nenajdete – kolečko nastavení hlasitosti, štěrbinu pro CD přehrávač, vyhřívání oken a to je tak všechno.

Ptáte se, kam se podělo ovládání důležitých funkcí, jakou je třeba klimatizace? Je to jednoduché – do středového displeje. Pomocí něho se ovládá téměř vše na palubě a nese to sebou samozřejmě i nějaké nevýhody. Například odezva a reakční doba systému je tristní a než se něco stane, zestárnete. Takové ovládání navíc odvádí pozornost od řízení a není zrovna intuitivní. Občas trvá, než najdete, co potřebujete. Negativně se musím vyjádřit i o palubních přístrojích na vrcholu palubní desky. Peugeot to myslel dobře, chtěl tím suplovat head-up display a nabídnout vám výhled na přístroje přímo pod silnicí. Jenže díky nízko ukotvenému volantu s malým průměrem na ně právě přes volant vůbec nevidíte. Řešením je posunout volant do nejnižší polohy, ale to vám pak leží na kolenou a nejde řídit… Vůz vás tedy nutí si vybrat – sedět jako opice a vidět na budíky, nebo jako člověk a nevidět nic!

308_2

Pod kapotou testovaného modelu, zapůjčeného od AAA Auto, tluče prověřený čtyřválec 1.6 THP, naladěný na solidní výkon 205 koní. K tomuto údaji mu dopomáhá dvoukomorové turbodmychadlo Twin-Scroll, které by mělo zajišťovat zátah již od velmi nízkých otáček, pokračující skrz celé spektrum.

Bez dalších řečí okolo, právě tento motor je na 308 tím jednoznačně nejvydařenějším prvkem. Nadmíru kultivovaná jednotka umí nabídnout slušný točivý moment téměř od volnoběhu a městská jízda je díky dostatku výkonu velice příjemná a svižná. Na přední kola se síla přenáší skrze šestistupňovou manuální převodovku, jejíž řadicí páka je zakončena mohutnou a těžkou pokovenou hlavicí (ta v zimě nesnesitelně studí a v létě pálí). Řazení je přesné, nemohu mu však nevytknout drobné vůle a také delší dráhy mezi jednotlivými rychlostmi. Obojí by se dalo vyřešit kratší pákou.

Komfort podvozku na velkých kolech není ideální zejména ve městském prostředí, kde auto silně natřásá posádku a přenáší rázy od kol do interiéru. Městský provoz konečně střídají okresky a já odhaluji, co se skrývá pod takřka magicky vyhlížejícím tlačítkem Sport. Po jeho stisknutí nebezpečně zrudnou budíky na vršku palubní desky, což je hezký efekt, nicméně vzhledem k tomu, že tak zmizí červené pole otáčkoměru, se pouze letmým pohledem špatně odhadují otáčky. Reakce na plynový pedál se významně přiostří a elektronikou posílené řízení značně přituhne. No a konečně je tu ten tolik diskutovaný prvek v podobě umělého zvuku motoru, přenášeného do interiéru vozu. O motoru není pro jeho kultivovanost příliš slyšet, takže trochu navození atmosféry se rozhodně hodí, ovšem ve vyšších otáčkách dostává zvuk prapodivný, až kosmický nádech.

 

Zatímco po městě v otáčkách do tří tisíc je jako takový silnější beránek, jak začne druhé pole otáčkoměru, nezáludně se mění v šelmu. Výkon graduje s takřka atmosférickým nasazením a ani pět tisíc, které mnohdy znamenají pro obdobně laděné motory pomalou smrt, jej nezastaví v rozletu. Párkrát se mi v řidičském zápalu dokonce stalo, že mě zastavil až štěkající omezovač otáček, nemilosrdně nastupující v červeném poli.

K dobrému motoru, jehož projev ke sportovnosti přímo vybízí, si přesně dovedu představit takový podvozek, který 308 podepře v každé situaci, dodá ji vyváženost na hranici adheze a bude do poslední chvíle neutrální. Bohužel zde musím závodní nadšence zastavit a doporučit, aby si zase sundali tu helmu a odložili rukavice. 308 je totiž stále primárně autem s vysokou užitnou hodnotou, určeným na denní ježdění. Při tvrdším zacházení podvozek sice podrží, ale přenosy hmotnosti, dané zhoupnutím karosérie v zatáčkách, jsou znát a poměrně brzo přichází i nedotáčivost. Na výjezdech je potom problémem zběsile se protáčející vnitřní přední kolo, které neustojí nával točivého momentu.

308 je tak postaveno do pozice slušně rychlého kombi s výborným motorem, který zvládne stejně dobře ježdění po městě, jako rychlé dálniční přelety. Určitě bych měl zmínit ještě jednu příjemnou vlastnost motoru a tou je bezesporu spotřeba. Budete-li hodně opatrní, do osmi litrů se vejdete takřka za všech situací a mimo město se lze dostat i pod sedm. Teprve svižnější jízda po městě znamená necelých devět a samozřejmě pokud povolíte uzdu závodníkovi v sobě, jste rázem přes deset litrů.

308_3

Podvozkově se SW liší mnohem více od hatchbacku, než by se mohlo zdát. Stojí totiž na větší platformě a chování auta je tak naprosto jiné. A lepší. SW je maximálně komfortní, podvozek je příkladně stabilní a poradí si i s ostrými příčnými nerovnostmi. Hatchback je občas nejistý a záď má tendenci se vlnit, to u SW neexistuje. Celkové naladění kombi verze je prostě vhodnější na delší cestování, ale i pro rychlejší jízdu. Ale o tom toto auto není, sportování mu nesluší a nesvědčí. Jediná výtka směřuje k zbytečným náklonům karoserie a občasnému podélnému vlnění ve vyjetých kolejích.

Na co si dát pozor?

Nová generace Peugeotu 308 je na trhu příliš krátce, aby se veškeré závady plně objevily nebo vůbec projevily. Něco se však stačilo ukázat relativně brzy a dejte si na to velký pozor. Jedná se o benzínové přeplňované čtyřválce 1.6 THP, jež vznikly ve spolupráci s BMW. Jízdně skvělé motory postihují problémy s rozvodovými řetězy doprovázené nouzovým režimem. Sací ventily se zanesou karbonem, což zhorší jejich chlazení a elektronika odpojí válce. Příčinou podle některých techniků jsou výfukové plyny vtlačované zpět do válců (kvůli nižším emisím). Druhou variantou je rychlé opotřebení motorů (válce ztratí těsnost a karbon vzniká z olejové mlhy, která proudí do sání odvětráním bloku). Druhá varianta bude pravděpodobnější, jelikož mechanici v servisech stále častěji narážejí po demontáži hlavy motoru na vyhřáté válce až do modra. Zazlobit může ještě elektronika, kdy si postaví hlavu ovládání v centrálním displeji.

308_4

Jinak zde platí to, co při nákupu každé ojetiny. Pořádně si prohlédněte stav vozu, jeho historii a zdali se mu dostávalo pravidelné péče. Naftové jednotky patří mezi velmi spolehlivé a z benzínových se dá paradoxně doporučit tříválec 1.2 Puretech. 308 SW umí nalákat na dobrou výbavu, skvělá světla, kvalitní upracování a zajímavou cenu. Je to na vás.

.

Comments

comments